Dříve vedla průsmykem svatého Gotharda horská stezka vybudovaná Římany. Hanibal po ní hnal svoje slony a o pár století později tudy prošla armáda generála Suvorova s cílem vpadnout Napoleonovi do zad. V roce 1881 cestu usnadnil Gotthardský železniční tunel. Bez jednoho roku za sto let poté byl dokončen Gotthardský tunel silniční. A 135 let po prvním tunelu, v roce 2016, byla uvedena do provozu třetí grandiózní stavba – Gotthardský úpatní tunel.
Jako první přišly na řadu vlaky
Průsmyk přes Svatý Gotthard ležící ve střední částí Alpského masivu měl vždy strategický význam a ten, kdo ho ovládal, měl v rukou i spojení mezi severní a jižní Evropou. Přes průsmyk však neprocházely jen armády. V letních měsících, když ustoupil sníh, se tudy dopravovalo zboží, pošta i zvířata a jezdily zde pravidelné spoje.
V druhé polovině 19. století však stará horská silnice přestala stačit. Švýcaři, kterým průsmyk patří už od 14. století, si uvědomili, že jejich význam se v evropském dopravním systému bude rovnat odstavné koleji, pokud se nepřizpůsobí novým požadavkům.
V roce 1868 bylo na mezinárodní konferenci v Lucernu vládami Švýcarska, Německa a sjednocené Itálie rozhodnuto o stavbě železniční tratě spojující severní a jižní Evropu. Vrcholem stavby měl být 15 kilometrů dlouhý tunel protínající Gotthardský masiv. Během tří let byla smlouva ratifikována parlamenty všech tří finančně zúčastněných států a připraveny plány. V roce 1872 se začalo se stavbou a o deset let později v květnu 1882 projel po trati první vlak.
Parametry
Gotthardský železniční tunel ležící ve Švýcarsku mezi městy Göschenen a Airolo a procházejícící napříč Gotthardským masivem je 15 kilometrů dlouhý. Tunel je dvojkolejný normálně rozchodný. Severní portál leží u města Göschenen ve výšce 1106 m.n.m. a jižní portál leží nedaleko města Airolo ve výšce 1142 m.n.m. Nejvyšší bod tunelu je v nadmořské výšce 1151 metrů, přibližně v osmém kilometru od severního portálu. Jízda tunelem trvá sedm osm minut.
Gotthardský silniční tunel
Gotthardský silniční tunel je třetí nejdelší stavba tohoto druhu na světě. Tunel ležící na dálnici A2 prochází pod masívem svatého Gottharda od severu na jih.
- Je dlouhý 16,918 kilometru, má jeden tubus a je dvou proudový. V současnosti se přistavují další dva pruhy.
- Stejně jako tunel železniční přímo spojuje Göschenen v kantonu Uri a Airolo v kantonu Ticino. Tunel byl otevřen 3. září 1980 po deseti letech prací. Stavba tunelu tehdy stála 696 miliónů švýcarských franků.
- Po 250 metrech jsou odpočívadla konstruována pro sedmdesát lidí. Mají nezávislé větrání a jsou vzájemně spojeny bezpečnostními koridory. U každého ústí tunelu je 24 hodin denně připraven tým profesionálních hasičů.
- Každých 125 metrů je v tunelu zřízeno parkoviště.
Úpatní tunel: Nejdelší železniční tunel světa
Nejmladší dopravní stavbou, která prochází průsmykem svatého Gottharda, je úpatní železniční tunel. Pro svou délku padesát sedm kilometrů se ocitl na čele žebříčku nejdelších železničních tunelů světa. Stavba je současně i nejhlubším tunelem světa.
- V tunelu byly vyprojektovány dvě bezpečnostní stanice, Sedrun a Faido, v nichž je umožněn přejezd souprav do vedlejšího tubusu a které jsou zamýšleny i jako pohotovostní stanice pro nouzové opuštění vlaku.
- Výhodou úpatního tunelu je, že k němu vlaky nemusejí stoupat (jak tomu je v případě prvního železničního tunelu) – tunel byl vyražem v samé patě masivu. Tím se velmi zrychlila cesta přes Alpy a spojení Švýcarska s Itálií.
Úpatní svatogotthardský tunel byl otevřen v červnu 2016 a uveden do pravidelného provozu na konci téhož roku. Zatím průjezd trvá přibližně tři a půl hodiny, ale předpokládá se zrychlení asi na dvě hodiny a čtyřicet minut.
Foto: Průsmyk svatého Gottharda (freeimages.com)
