Přestože je Švýcarsko země ležící uprostřed Evropy v mírném klimatickém pásu, počasí ve Švýcarsku ovlivňuje poloha místa. V této zemi s velkými rozdíly v nadmořské výšce jsou rozdíly v klimatu i na jednotlivých místech. Nadmořská výška, ale také poloha místa, přímo ovlivňují proudění vzduchu, množství srážek a teplotu vzduchu.
Od arktického k subtropickému podnebí
Vysoko v horách panují arktické podmínky a nedaleko v okolí jezer je podnebí subtropické. V souvislosti s počasím ve Švýcarsku se obvykle používá termínu “lokální mikroklima”. Sice se švýcarské klima dělí na čtyři základní typy klimatu, poloha a nadmořská výška místa ovlivní počasí na malém území tak, že se jeho charakter může během pár hodin napstrosto změnit.
Základní dělení klimatu ve Švýcarsku
Ze západu od Atlantického oceánu proudí vlhký vzduch posilující mírné, oceánské klima.
- Ze severních arktických oblastí přichází vzduch suchý a studený.
- Z východu ovlivňuje Švýcarsko pevninské klima, což znamená větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou.
- Malá část státu na jihu vyznačuje téměř středomořským, teplým podnebím.
Průměrné teploty ve Švýcarsku se pohybují mezi 20 -25 °C v létě, 2 – 6 °C v zimě a 7 – 14 °C na jaře a na podzim.
Za nejsušší místo je považováno Locarno s pouhými 590 milimetry ročně, Mönch ležící v Bernských Alpách je s 4140 milimetry ročně místem ve Švýcarsku nejdeštivějším.
Nejvyšší roční srážkový úhrn je na hoře Rochers de Nave – asi 260 cm ročně. Srážek je víc v západní části území, protože většina oblačnosti v průběhu roku přichází od Atlantiku.
Vliv reliéfu na počasí ve Švýcarsku
Geograficky se Švýcarsko (41.293 km2) dělí na tři velké přírodní oblasti: Alpy, pohoří Jura a hustě osídlenou Švýcarskou plošinu mezi Ženevským a Bodamským jezerem. Z přibližně 600 vodních ploch je největší Ženevské jezero (581 km2) a nejznámější jezero Vierwaldstätter See (114 km2), složené ze sedmi zálivů.
Rozhodující vliv na podnebí má alpský masiv s nejvyššími vrcholy kolem 4500 metrů nad mořem. Zatímco oblasti severně od Alp mají klima určované převážně Atlantikem, na jihu převládá slunnější počasí.
Klima v různých oblastech
V oblastech pohoří Jury a Mittellandu počasí do velké míry ovlivňuje Atlantický oceán.
- V části země označované za Švýcarskou plošinu, tedy v Mittellandu, je klima velmi podobné podnebí v naší republice. Srážky jsou rozloženy během celého roku. Nejdeštivější jsou letní měsíce. Charakter počasí odpovídá ročnímu období.
- Naopak pohoří Jura se vyznačuje velkými výkyvy teplot a prudkými změnami počasí.
- Pro Alpské oblasti jsou typické časté dešti – oproti Mittellandu se jedná až o o tří až čtyřnásobně vyšší úhrny.
Avšak v regionu Wallisu a Engadinu je počasí typické malým množstvím srážek a vysokým počtem slunných dní v roce (i víc než tři sta).
Jako u Středozemního moře
Jižní a jihovýchodní část Švýcarska, při hranicích s Itálií, je považována za velmi příjemnou oblast. Zdejší klima je typicky středomořské. Turisté si je “vychutnávají” v oblasti kolem Lago Maggiore, Lago di Lugano či u Ženevského jezera. Na pobřeží Lago Maggiore ve městě Locarno se nalézají jedny z nejpopulárnějších klimatických lázní. Další podobná místa jsou po celém kantonu Ticino. Tato oblast má tak teplé a vlídné klima, že ve zdejších údolích rostou i fíkovníky, rostliny agáve a banánovníky.
Vysoké hory: Uže jen sníh
Stovky vrcholů dosahují nadmořské výšky přes čtyři tisíce metrů. V takových oblastech se vyskytují už jen sněhové srážky. Na severních svazích Alp je od výšky 2500 metrů nad mořem sněhová pokrývka celoročně, na jižní straně začíná ve 2900 metrech nadmořské výšky.
Fén má vliv na citlivé duše
Pro Švýcarsko a jeho závětrné oblasti je rovněž typický teplý, suchý vítr nazývaný fén. Vane se hlavně na jaře a přináší s sebou zvýšení teplot. Tento proud vzduchu je ale také známý tím, že jsou na něj někteří lidé citliví. Fén, který tak rádi vsouvali do svých děl básníci, někdy způsobuje změny na psychice jedince.
Ilustrační foto: pixabay.com